arch pavouk

HEFFT Anton

15. 12. 1815 Vídeň - 23. 7. 1900 Vídeň

Nobileho žák, který nejprve působil ve Valašsku a poté přesídlil zpět do Vídně, kde pracoval i pro Arcivévodu Albrechta. V Brně se spolupodílel na návrhu Zemského domu. Stylově přešel od raného historismu k přísnému.

S: TU Wien (1832 – 33, 1835 – 38), Akademie der bildenden Künste Wien (Nobile 1833 - 36)

T: Národní divadlo (s. A. Orascu), Bukurešť (1852, zbořeno)
Císařská Vila „Rudolfsvilla", Thalhofstrasse 6, Reichenau an der Rax (1856 - 57)
Kaple zámku Weilburg, Baden u Vídně (1857 – 58, zbořeno)
Kaple zámku Weikersdorf, Baden u Vídně (1859 – 60)
Obytný a obchodní dům, Operngasse 4, Vídeň (1862 – 63)
Administrativní budova paláce Arcivévody Albrechta (s. A. Ötzelt), Goethegasse 1, Hanuschgasse 3, Vídeň (1862 – 63)
Obytný a obchodní dům (s. A. Ötzelt), Schubertring 7, Vídeň (1865 – 66)
Úprava fasády paláce Arcivévody Albrechta (Albertina), Albertinaplatz, Vídeň (1865 – 67)
Studená lázeň „Rudolfsbad", Reichenau an der Rax (1866, zbořeno)
Zemský dům (s. R. Raschka), Joštova 8, Brno (1872 – 78)
Kaple Vily Epstein (pro Arcivévodu Rainera), Rainerweg 1 – 3, Baden u Vídně (1875)

Lit.: Czeike, F. (Hrsg.): Hefft Anton. In: Historisches Lexikon Wien. Band 3, Wien 1994, S. 108. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, Wien 1958, Bd. 2, S. 236. Zatloukal, P.: Příběhy z dlouhého století – Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, s. 281 – 283. Zatloukal, P.: Brněnská architektura 1815 – 1915 Průvodce, Brno 2006, s. 57.