Nejprve je nutno uvést co pavouk je a co není. Pavouk nemá v úmyslu suplovat dějiny architektury, ale jeho prvořadým úkolem je zmapovat vztahy učitelů a jejich žáků na architektonických školách a tedy následně jaký vliv měli nebo mohli mít tito učitelé na další a mladší generace a následovníky.
Jak je zřejmé ze slov L. Žáka, toto ovlivňování mohlo být i obousměrné a na některé, většinou vnímavější, učitele působily i tvorba a názory nadaných žáků.
Pavouk vždy bude „živým“ organismem, a to jak z extenzivního tak i intenzivního hlediska neboť se bude nejen neustále rozrůstat, ale jednotlivé medailony budou stále aktualizovány a doplňovány. V této fázi by mělo týdně přibýt minimálně pět medailonů a dva až tři, vzniklé v 1. fázi (erste Phase), by měly být zkontrolovány, resp. komplexně přepracovány a doplněny.
Heslo, jehož výběr a koncepce je blíže vysvětlena v části „Jak do pavouka“, má vždy jednotnou strukturu. Po životopisných datech následuje stručná základní charakteristika osoby. Poté je uvedeno studium (S), což je zde téměř nejdůležitější údaj, sestávající z názvu školy a jména učitele, příp. učitelů. V první, přednáškové, verzi šlo vždy o uvedení nejvyššího vzdělání, tedy pokud žák studoval techniku a následně Akademii., přihlíželo se k studiu na Akademii. Výjimku představoval např. J. Fragner, jelikož se stal členem významné puristické čtyřky už na Technice. Proto byl uveden jako žák Engela i následně J. Gočára.
V internetové verzi je snaha uvést celé vysokoškolské vzdělání, příp. významné středoškolské studium. Snahou je též neuvádět pouze profesory, u kterých žák absolvoval, ale všechny učitele, které mohly mít na studium architekta vliv.
Poté následuje údaj o práci v atelieru (A) jelikož práce v renomovaných kancelářích formovala zvláště čerstvě vystudované žáky obdobně jako sama škola. Tento pavouk však zatím není zpracováván uceleněji, s výjimkou pracovníků u P. Behrense a českých architektů, působících v atelieru Le Corbusiera. Později možná dojde na vznik celého ateliérového pavouka.
Kategorie (C) zmiňuje cesty, které vykonal zmíněný architekt. Pochopitelně nelze vysledovat všechny výpravy a výlety do ciziny, ale podstatné jsou významnější studijní cesty a exkurze.
Další položka se týká tvorby (T) zmíněné osoby. Není cílem vyjmenovat kompletní dílo, ale hlavně nejdůležitější stavby, ilustrující autorův stylový a myšlenkový vývoj. Též by mělo být alespoň zčásti zřejmé nakolik je ovlivněn učitelem a u pedagogů nakolik mohli ovlivnit své žáky. Ve významnějších případech je možno rovnou „odskočit“ na web, který obsahuje medailon stavby. Většinou jde o odborné architektonické stránky, ale některé odkazy směřují na webové stránky, které jsou sice populárnější, ale dostatečně zobrazují výtvarný výraz stavby.
Další údaj se týká pedagogické činnosti osoby (P). Uvedeny jsou převážně významnější vysoké školy, ale snahou bude zpracovat i důležitější střední průmyslové a stavební ústavy. Také vždy nejde o čistě architektonický atelier, ale velký vliv měly i učitelé pozemního nebo jiného technického stavitelství či naopak dějin architektury.
Literatura (Lit.) je uvedena základní, zmiňující nejčastěji významné heslo z kvalitních encyklopedií a slovníků. Připojeny jsou i publikace, uvádějící studium architekta, příp. monografie a monografické články.
U pedagogů je následně připojen abecední seznam žáků, který je u některých osob úplný, ale u některých učitelů bude stále doplňován, tak jako bude aktualizován celý web.
Jak bylo řečeno na počátku, pavouk nepředstavuje sám o sobě „architektonický dějepis“, avšak po důkladném prostudování pavouka včetně doporučené literatury lze získat poměrně solidní přehled o vývoji (nejen) české a středoevropské architektury.
Pavouk (J. Kavan) na domě v kolonii od L. Krči, Náchod - 1941.
